První písemné zmínky o Měrunicích pocházejí ze 12. století,kdy obec patřila k teplickému klášteru, zasvěcenému Janu Křtiteli, jehož zakladatelkou byla královna Judita, manželka krále Vladislava I. Nejstarší osídlení je známo o mnoho dříve. Již v 8.století zde žil lid knovízké kultury.

První doklad prokazující existenci obce pochází z roku 1295 a zmiňuje se o vladykovi Janovi, který vlastnil zdejší tvrz, nejstarší budovu v obci, která je dodnes součástí statku a vlastnil patrně i ves. Podle Přemysla Peera v knize "Dějiny Teplicka do roku 1848" byly Měrunice zemanskou vesnicí.